Co nám vadí

Praha stojí na rozcestí: bude městem pro své obyvatele, nebo se stane hřištěm pro turisty a investory na nich profitující. 

Mezitím, co každým rokem stoupá počet turistů, zhoršuje se každodenní život Pražanů. Mimo nepříjemností, kterými jsou davy turistů blokující ulice, povalující se koloběžky, vizuálně znečišťující obchody se suvenýry a předražené podniky v centru, vede kvůli svému podílu na bytové krizi v hlavním městě nadměrný turismus k bytostnému ohrožení celých čtvrtí. Zatímco si obyvatelé Prahy marně hledají byt nebo pokoj na dlouhodobý pronájem, téměř čtvrtina bytů v historickém centru Prahy je používána ke krátkodobým pronájmům skrze platformu Airbnb.

Místo sousedů se v domech střídají hlučné skupiny turistů a celé domy se přetvářejí do nelegálních hotelů. Vylidňují se celé čtvrti, jsou zpřetrhány sousedské vztahy a prudce se zvyšují nájmy pro všechny Pražany. Ve jménu takzvané sdílené ekonomiky profituje hrstka investorů, zatímco mnozí Pražané jsou nuceni opouštět své domovy kvůli zvyšujícím se nájmům. Je čas zastavit toto jednání a vrátit byty jejich hlavnímu účelu: bydlení.

Proto vyzýváme obyvatele Prahy, aby vůči svému okolí nebyli lhostejní a vyzýváme městské a státní úřady k razantnímu jednání.

Krátkodobé pronájmy nejsou jediným faktorem přispívajícím k bytové krizi v Praze: chybí zákon o sociálním bydlení, místo zákonodárců nechal stát stavební zákon psát hospodářskou komoru a místní politici se pořád vymlouvají na nedostatek politických nástrojů. Existuje však jedna prostá možnost jak okamžitě přispět k ulehčení situace: rychlými kroky regulovat krátkodobý nájem bytů. 

Omezením této činnosti by mohlo být Pražanům vráceno až 15 000 bytů k bydlení, které současně slouží pouze k podnikání v oblasti turismu. Řada světových měst už zavedla regulace proti škodlivým dopadům Airbnb. Mezitím, Praha, ačkoliv je jednou z turismem nejzatíženějších metropolí v Evropě, nemá žádné efektivní způsoby jak regulovat krátkodobé pronájmy.

Nejsme proti skutečné sdílené ekonomice, ale protestujeme proti nekalým praktikám. Pojem sdílená ekonomika se stal pouze něčím, za co se schovávají velcí investoři, kteří vlastní až dvě třetiny všech bytů nacházejících se na platformě Airbnb. Jako příklad stačí uvést Ivanu Tykač, manželku známého uhlobarona Pavla Tykače, která poskytuje ke krátkodobým pronájmům stovky bytů na Praze 1. Airbnb není problém jen historického centra. Zvyšuje cenu bydlení a ničí původní charakter i čtvrtí jako jsou Vinohrady, Žižkov, Letná nebo Smíchov.

Související problémy

Nedostatek bytů pro místní

Doba se posunula a v otázce bydlení bohužel skoro na dno. V republice se nachází 83 000 lidí bez střechy nebo v nevyhovujícím bydlení. Dostupné bydlení pro sociálně slabé nebo nižší sociální třídu nebylo nikdy. V současnosti má s dostupným bydlením problém i střední třída. Hranice se posunula a sehnat byt, aniž by člověk musel omezit své výdaje jinde, je téměř nemožné. Není výjimkou, že lidé dávají okolo 50 procent platu za bydlení. Bytů je v Praze nedostatek, dostupné byty v Praze už téměř nejsou.

V Praze se pronajímá přes 15 000 bytů na Airbnb. Bytů, které jsou v běžných domech, na místech, kde by mohli žít lidé, kteří zde studují, pracují, narodili se tu nebo zde dlouhodobě žijí. Lidé, kteří vlastní své byty, raději byt pronajmou přes Airbnb, aby vydělali větší peníze. Airbnb nepřímo podporuje lidi v podnikání s byty, neregulace těchto pronájmů a nezájem o tématu mluvit jako o skutečném problému situaci nepomůže. Kam se to až posune?

Z centra se stávají kulisy

V loňském roce navštívilo Prahu 7 milionů cizinců. Místo toho, aby vedení města řešilo věci na podporu dobrého žití pro místní, chtějí zvětšit letiště a zvýšit tím přiliv turistů. Díky turismu vymizely
z centra Prahy obchody s potravinami s běžnými cenami. Bary, hospody a kavárny se cenami a atmosférou přizpůsobili turismu. Ceny pronájmů v těchto místech se zvyšují a na bydlení v těchto
místech málokdo dosáhne.

Starousedlíkům, kteří se zde ještě drží, vymizely místa, kam mohou zajít na pivo, kávu či na nákup. Město nepodporuje bydlení pro místní a z vybydlených domů se stávají hotely. Starousedlíci jsou nuceni řešit nepříjemné „spolužití“ s lidmi v krátkodobých pronájmech, kteří se často jedou do Prahy opít. Nebylo tomu dávno, kdy to na těchto místech žilo. Stačí si vzpomenout na Foglarovy Rychlé Šípy a jejich hry ve Stínadlech, které se pravděpodobně vyskytovali právě na Starém Městě. Chceme ve městě kulisy a být Potěmkinovými pokrytci nebo chceme živé město?

Zdražování bydlení

Bytů je málo. Realitní kanceláře se snaží na bytech vydělat. Lidé se díky nárokům pronajímatelů dostávají do dluhů. Městských bytů je nedostatek a nebo Praha není schopná vyřešit problém chátrajících prázdných domů, které by mohli sloužit bydlení. Jsou tu i tací, kteří pronajímají přes Airbnb přes 300 bytů.

Lidem se vyplatí pronajímat byty pro turisty na krátkodobé pronájmy, proto tomu dávají přednost a byty pro dlouhodobé žití pro místní se zdražují a nevyplácí.

Gentrifikace

Na místech, kde ještě před lety byly pekárny, květinářství a večerka vznikají drahé bary, restaurace a kavárny, které svým duchem do míst v Praze nezapadají. Zanikají lokální levné hospody, které ke
svému místu patří. Pokud nechcete dát za kávu 60 korun ve sterilním prostředí a k tomu vodu z kohoutku za 30, udělejte si kávu doma. Širší centrum se tak stává místem, které se přizpůsobuje cizím vlivům, zdražuje se a atmosféra místa se vytrácí.